Masové protesty, podobné těm, které se konaly v Kazachstánu, jsou v Ázerbájdžánu možné, pokud úřady neprovedou demokratické reformy, věří opozice. Masové akce v Ázerbájdžánu jsou vyloučeny kvůli vysoké důvěře lidí v prezidenta, je si jistý zástupce vládnoucí strany.

„Kavkazský uzel“ oznámil, že arménský premiér Nikol Pašinjan, který je předsedou Rady pro kolektivní bezpečnost Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), vyhověl žádosti prezidenta Kazachstánu Kassyma-Žomarta Tokajeva, aby přivedl kolektivní mírové síly do země. Mírové síly CSTO v Kazachstánu budou čítat asi 2,5 tisíce lidí z Ruska, Běloruska, Kyrgyzstánu, Arménie a Tádžikistánu, řekl 6. ledna generální tajemník organizace Stanislav Zas. Ázerbájdžánská letecká společnost AZAL zrušila 5. ledna lety do Alma-Aty s odkazem na zesílené protivládní protesty v Kazachstánu. 

Obyvatelé měst Zhanaozen a Aktau v regionu Mangistau vyšli 2. ledna masově do ulic a požadovali snížení cen pohonných hmot. Později protesty zachvátily celý Kazachstán. Úřady oznámily snížení ceny zkapalněného plynu v regionu Mangistau, ale situace se nestabilizovala. K 6. lednu bylo zabito 18 bezpečnostních činitelů, zraněno 748. V zemi byl na dva týdny zaveden výjimečný stav, vláda byla odvolána, informovala 6. ledna agentura TASS.

“V Kazachstánu lidé protestují proti korupci a autoritářské vládě,” říká šéf strany Musavat  Arif Hajily. “Toto je povstání lidu proti vládě Kazachstánu, která ho mnoho let nebrala v úvahu,“ řekl zpravodaji „Kavkazského uzlu“.

Hajily se domnívá, že podobně se chovají úřady v Ázerbájdžánu. „V zemi nedochází k žádné periodické změně moci prostřednictvím demokratických voleb. Ázerbájdžán má autoritářský systém vládnutí, svoboda projevu a shromažďování jsou omezené. Lidé zároveň čelí vážným sociálním problémům. Navzdory skutečnosti, že Ázerbájdžán dostává velké příjmy z energetických zdrojů, žije většina lidí v těžkých podmínkách,“ řekl.

Hajily věří, že mezi Ázerbájdžánem a Kazachstánem je mnoho podobností. „Události v Kazachstánu ukazují, že tam, kde úřady neberou ohled na vůli lidu, se dějí podobné věci. A takové události se mohou stát v Ázerbájdžánu. Aby se tomu zabránilo, jsou potřeba demokratické politické a ekonomické reformy,“ domnívá se politik.

Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International již dříve odsoudila ázerbájdžánské úřady za rozhánění pokojných protestů a zejména demonstrace 1. prosince 2021. Organizace vyzvala úřady v Baku, aby respektovaly svobodu shromažďování. 

Pokud ázerbájdžánské úřady nezmění svou politiku, může k podobným událostem v zemi dojít, domnívá se Seymour Hazi, člen Národní rady demokratických sil.

„Pokud budou úřady nadále utlačovat lidi, vyvolá to hněv obyvatelstva. Proto my, jako opozice, navrhujeme řešit problémy politickými prostředky. Když vláda odmítá dialog s lidmi a politickými stranami, pak lidé preferují řešit své problémy jiným způsobem, a to vede k tak vážným následkům jako v Kazachstánu,“ řekl zpravodaji „Kavkazského uzlu“.

(RU)
https://www.kavkaz-uzel.eu/articles/371980/

Přišel vám článek užitečný? Podpořte nás v naší činnosti.

Další články
«   |   »