Arménští váleční zajatci, kteří po 44denní válce v roce 2020 nadále zůstávají v Ázerbájdžánu, jsou mučeni a je s nimi nelidsky zacházeno. Úřad ombudsmana Arménie předložil novinářům zprávu, ve které byly shromážděny skutečnosti, které o tom svědčí.
Zpráva bude urychleně předložena mezinárodním organizacím, včetně soudů. Podle arménského veřejného ochránce práv existují také identifikované osoby, které je třeba přivést k trestní odpovědnosti.
Arman Tatojan také uvedl, že na základě shromážděných faktických materiálů může Ázerbájdžán převzít politickou odpovědnost za porušení mezinárodního humanitárního práva.
Nejen váleční zajatci byli mučeni
Nelidským zacházením podle veřejného ochránce práv trpěli také civilisti, a v některých případech dokonce vážnějším. Jeden z nich byl ubit k smrti a po smrti zůstalo tělo několik dní ve vězeňské cele.
„Byly případy, kdy byli lidé připoutáni řetězy nebo k topidlům a vystaveni násilí,“ řekl Arman Tatojan.
Ve zprávě veřejného ochránce práv se uvádí, že vězni byli po krutém mučení a zneužívání ponecháni bez vody, jídla, nesměli spát a jíst.
„Byly případy, kdy bylo jídlo házeno na podlahu, byli nuceni jíst ze země, pak jim jídlo vzali a vyhodili do koše. K jídlu dostali pouhých 10 sekund a poté jídlo okamžitě odnesli a znovu vyhodili do koše. Plivli na talíř a to byli nuceni jíst,“ řekl veřejný ochránce práv.
Zdůraznil, že vězni byli drženi v nepřijatelných podmínkách, bez hygienických potřeb – mýdla a dokonce i toaletního papíru.
O postoji k válečným zajatcům
Podle údajů shromážděných úřadem veřejného ochránce práv lékařská pomoc obecně nebyla poskytována nemocným a zraněným válečným zajatcům. Během mučení je navíc policisté často bili přes rány, aby jim způsobili další utrpení.
„A když byli převezeni do civilní nemocnice na lékařskou prohlídku, kolemjdoucí – pacienti, zdravotníci – plivali na válečné zajatce, bili je, zesměšňovali a ponižovali. Stalo se to za přítomnosti zvláštního důstojníka doprovázejícího vězně,“ uvedl veřejný ochránce práv.
Tatojan zdůraznil, že váleční zajatci byli mučeni, aby od nich získali „požadované informace“:
„Jeden z vojáků byl nucen před kamerou říci, že v Kovsakanu (Zongalanu), kde byla svatba nebo narozeniny, vyhodil tento dům do vzduchu granátem, v důsledku čehož bylo zabito 50 Ázerbájdžánců. A že se k němu v té době přiblížil soused a on ho také zabil.“
V rozhovorech se zaměstnanci úřadu veřejného ochránce práv vězni, kteří se vrátili do své vlasti, řekli, že byli nuceni podepsat dokumenty v ázerbájdžánském jazyce. Byli nuceni přiznat, že údajně přijeli do Ázerbájdžánu zabít civilisty, ženy a děti.
Zpráva konkrétně stanoví, že informace získané od arménských vězňů těmito metodami nemohou být základem pro jejich trestní stíhání.
Podle Armana Tatojana byli vojáci, kteří se účastnili takzvané „dubnové války“ v roce 2016 a vojenských operací v Karabachu na počátku 90. let, vystaveni obzvláště krutému zacházení.
Důsledek anti-arménské politiky ázerbájdžánských úřadů
Podle příběhů vězňů se situace změnila, když místa zadržování vězňů navštívili zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže nebo ruští představitelé.
„Ti, s nimiž se zacházelo lépe, byli vzati na schůzky, byli předem připraveni. Někteří vězni byli ve skupinách přemístěni do jiných místností, sklepů, aby nebyli vidět,“ řekl Tatojan.
Obránce lidských práv upozornil novináře na skutečnost, že během mučení používali ázerbájdžánští představitelé stejnou slovní zásobu jako ázerbájdžánské úřady.
Podle ombudsmana je mučení a nelidské zacházení s vězni „důsledkem protiarménské politiky ázerbájdžánských úřadů“.
Ázerbájdžán by měl být povolán k odpovědnosti
Podmínky zadržování vězňů, poskytování lékařské péče nemocným a zraněným, nepoužívání násilí a ochrana cti a důstojnosti upravuje mezinárodní právo, včetně Ženevských úmluv. Váleční zajatci by měli být drženi ve zvláštních táborech, a ne ve věznicích, uzavřených institucích, řekla aktivistka za lidská práva Siranuš Saakjan, ale takové tábory nebyly po válce v Ázerbájdžánu postaveny.
„Všichni vězni byli uvězněni a drženi v přísné izolaci. Neměli příležitost komunikovat s vnějším světem, což zvyšuje pravděpodobnost mučení a také schopnost skrývat své stopy,“ řekla Siranuš Saakjan.
Aktivistka za lidská práva uvedla, že arménští váleční zajatci jsou drženi vojenskou policií ázerbájdžánského ministerstva obrany ve vyšetřovacím oddělení izolace speciálních služeb a také v izolačních odděleních ministerstva spravedlnosti.
„Máme seriózní důkazy, že zaměstnanci a vedení těchto institucí byli zapojeni do mučení arménských vězňů. Existují mechanismy, jak předstoupit před soud a pachatele přivést k trestní odpovědnosti,“ řekla Siranugš Saakjan.
Uvedla také, že byli identifikováni někteří strážci zákona Ázerbájdžánu zapojeni do mučení. Podle aktivistky za lidská práva je však v první řadě nutné učinit kroky, které přivedou Ázerbájdžán k politické odpovědnosti. Podle Siranuš Saakjan může Evropská unie v rámci stávajících mezinárodních právních aktů uplatňovat vůči Ázerbájdžánu sankce za porušování lidských práv.
Další články
« Abcházie – nedostatek paliva a fronty na benzín | Gruzínská Centrální volební komise zaregistrovala pozorovatele z 52 mezinárodních organizací »
