Opoziční frakce „Hajastan“ (Arménie) iniciovala parlamentní slyšení k otázkám demarkace a delimitace arménsko-ázerbájdžánské hranice. Během slyšení byl jménem parlamentu předložen návrh prohlášení. Opozice do něj zařadila vlastní přístupy k vytyčování hranic. Dokument také obsahuje požadavek, aby se arménské úřady zdržely písemných nebo ústních dohod s Ázerbájdžánem, které by porušovaly ustanovení ústavy země a „vůli arménského lidu vyjádřenou v Deklaraci nezávislosti“.
Šlo o jakési preventivní opatření, které opoziční poslanci zorganizovali v předvečer setkání arménského premiéra s prezidentem Ázerbájdžánu. Ze slov arménského premiéra je již známo, že při tomto jednání je možné podepsat dokument o vytyčení a vymezení hranice s Ázerbájdžánem. Rozhovory mezi Pašinjanem a Alijevem, zprostředkované ruským prezidentem, jsou naplánovány na 26. listopadu.
„Hranice jsou určeny na základě mezinárodního práva“
V návrhu parlamentního prohlášení se uvádí, že hranice jsou určeny dohodou mezi sousedními státy na základě mezinárodního práva v souladu s Vídeňskou úmluvou o smluvním právu. Podle jeho ustanovení je jakákoli mezinárodní dohoda dosažená prostřednictvím hrozby nebo použití síly neplatná.
V tomto ohledu dokument odsuzuje:
- okupaci území Náhorního Karabachu Ázerbájdžánem,
- invazi jednotek ázerbájdžánských ozbrojených sil na suverénní území Arménie, dlouhodobé použití síly a skutečnou hrozbu jejího použití,
- hrubé porušování mezinárodního práva proti lidem zajatým po skončení nepřátelských akcí, odmítnutí jejich návratu pod záminkou křivého stíhání.
Prohlášení zdůrazňuje, že všechny tyto „zločinné akce Ázerbájdžánu pokračují“ a jsou doprovázeny územními nároky vůči Arménii a neuznané Republice Arcach, terorem civilistů žijících v pohraničních osadách, znesvěcením svatyní a historických památek na územích, která se dostala pod její kontrolu. A Turecko, které se přímo účastnilo 44denní války, „pokračuje v otevřené podpoře agresivních akcí Ázerbájdžánu“.
V prohlášení se uvádí, že osoba oficiálně zastupující arménskou republiku nemůže uzavřít písemnou nebo ústní dohodu porušující stanovené právní normy a „jakákoli taková dohoda je od počátku neplatná“.
Spory mezi Arménií a Ázerbájdžánem lze podle dokumentu připraveného opozicí řešit výhradně mírovými metodami – bez použití síly či jejího ohrožení.
Prohlášení končí výzvou k mezinárodním organizacím a parlamentům spřátelených zemí, aby odsoudily pokračující zločiny spáchané Ázerbájdžánem a Tureckem a podnikly kroky k jejich postavení před soud.
Další články
« Vesničané v Gruzii jsou proti těžbě manganu | Po Saakašviliho hladovce »
