Na přelomu března a dubna proběhlo ve Vídni první formální mírové vyjednávání mezi arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem o konfliktu v Náhorním Karabachu. Oficiální části jednání se zúčastnili také ministři zahraničí obou zemí a spolupředsedové minské skupiny OBSE. Jednání se neslo v konstruktivním duchu a oba lídři utvrdili svůj závazek k budování „prostředí vedoucímu k míru“. Mimo formální část rozhovorů se údajně obě strany dohodly i na konkrétních krocích, zlepšujících situaci v konfliktu. Rok po arménské Sametové revoluci se jednání odehrávají v konstruktivním duchu. Tentýž den ale arménský ministr obrany Tonojan na diskuzi v New Yorku zmínil, že strategie „území za uznání“, která je základním kamenem mírových jednání, již není relevantní, a že je připraven ji reformulovat na „nová válka – nová území“. Ázerbájdžánská strana zareagovala podobně nepřátelskými výroky. Tonjanova slova mohou reflektovat novou arménskou vojenskou strategii, která se soustředí více na ofenzivní síly. Tyto události se ale příliš neodlišují od předchozí rétoriky „cukru a biče“ v rámci vyjednávání. Ministři zahraničí obou zemí se setkali znovu 15. dubna v Moskvě společně s ruským ministrem zahraničí Lavrovem.

Eurasianet.org
Eurasianet.org
Jamestown.org
Rferl.org

Přišel vám článek užitečný? Podpořte nás v naší činnosti.

Další články
«   |   »