Novou prezidentkou Gruzie byla zvolena Salome Zurabišvili. Je to vůbec poprvé v historii, kdy se do čela Gruzie postaví žena. A rovněž poprvé, co byla gruzínská hlava státu zvolena až ve druhém kole voleb. Zurabišvili v druhém kole zvítězila s 59,52 % hlasů, její soupeř Grigol Vašadze získal 40,48 %.
Výsledek prvního kola prezidentských voleb byl mnohem těsnější – Zurabišvili v něm nad Vašadzem zvítězila o necelý procentní bod s 38,6 % hlasů. Prezidentské volby byly mnohými analytiky vnímány jakožto referendum o tom, jak jsou obyvatelé Gruzie spokojeni s vládnutím oligarchy a lídra politické strany Gruzínský sen Bidziny Ivanišviliho. Salome Zurabišvili sice byla oficiálně nezávislou kandidátkou, Gruzínský sen ji ale podpořil právě na Ivanišviliho přání.
Salome Zurabišvili se narodila ve Francii do rodiny gruzínských emigrantů a má za sebou dlouholetou kariéru ve francouzské diplomacii, byla i francouzskou velvyslankyní v Gruzii. V roce 2004 ji tehdejší prezident Gruzie Michail Saakašvili nominoval na pozici gruzínské ministryně zahraničí. Po roce se ale se Saakašvilim politicky rozešla a přešla do tehdejší opozice. O prezidentský post v Gruzii se Salome Zurabišvili ucházela už v roce 2013 – tehdy jí ale účast nebyla umožněna z důvodu jejího dvojího francouzsko-gruzínského občanství. V roce 2016 byla zvolena do parlamentu Gruzie jakožto nezávislá kandidátka.
Prezidentskou kampaň Zurabišvili provázela řada kontroverzí. Gruzínskou veřejnost si znepřátelila výrokem, že rusko-gruzínskou válku z roku 2008 začala Gruzie, kritizována byla rovněž za některá svá xenofobní vyjádření. Někteří voliči jí vyčítali nedokonalou gruzínštinu. A přestože se nakonec stala první ženou v čele Gruzie, neziskové organizace ji kritizují za nezájem o otázku ženských práv.
Dle mezinárodních pozorovatelů se sice volby odehrály v konkurenčním prostředí a samotné hlasování proběhlo dle náležitých procedur, nelze je ale považovat za férové. Nepříznivě je hodnocena zejména negativní atmosféra, v níž se celé prezidentské klání uskutečnilo.Je charakterizována řadou skandálů, vzájemným osočováním, častým užíváním jazyka nenávisti a vysoce polarizovaným mediálním pokrytím. Obzvláště vážným narušením volebního práva se pak stal slib vládních činitelů, pronesený pouhých devět dní před volbami, v němž se zavázali odepsat dluhy 600 000 gruzínských občanů v celkové hodnotě cca 560 milionů dolarů. Na uhrazení této sumy se přitom má podílet Fond Cartu, jehož vlastníkem není nikdo jiný než Bidzina Ivanišvili. Tento krok pozorovatelská mise a řada neziskových organizací označily za podplácení voličů.
Grigol Vašadze prohlásil, že výsledek voleb neuznává, a vyzval veřejnost k protestům.
(EN) http://oc-media.org/georgia-s-first-female-president/
]]>Další články
« Saakašvili obviněn ze schválení plánu na zabití opozičního gruzínského politika | Zpráva o stavu (ne)tolerance v Gruzii »
